Domů > Cestování, Rusko > Dovolená v Rusku – příprava

Dovolená v Rusku – příprava

Letos, l. P. 2009, jsem se rozhodl navštívit zemi, kde slovo „nemožné“ neexistuje, a lidé se měli včera lépe než dnes. Ano, správně, Ruská Federace. Vzhledem ke geografické poloze a mé utkvělé představě, kde vše, co leží na východ, počínaje východním Slovenskem, je pro běžného turistu nebezpečné, jsem poprvé v životě využil služeb cestovní kanceláře. V mém případě Čedok, jelikož jinou ani neznám. A po všech bankrotech, kterými nás masírují každé léto v novinách, další ani nehodlám shánět. Přeci jen zůstat trčet někde v Rusku na letišti není nikde mezi zážitky, které bych chtěl podstoupit.

Po vybrání destinace Petrohrad a Novgorod jsem se odhodlal zajít objednat zájezd. Vybral jsem si pobočku v obchodním domě Nový Smíchov. Vše probíhalo bez problému a za 20 minut jsem měl v kapse smlouvu. Jediné co se snad dalo vytknout je neinformovanost personálu o fakultativních službách. Nikdo v Čedoku zřejmě neví co je onen Ruský národní večer, jenž nabízí. Nevadí, beru ho také se slovy: „Když už, tak už!“.

Instrukce znějí jasně. Tři týdny před odletem odnést pas do Čedoku kvůli nutnému vízu a týden před odletem si dojít na pobočku pro podrobnější informace. Činím přesně tak, jak mi bylo řečeno a vyplňuji vízový dotazník, který mi dali v Čedoku při podpisu smlouvy. Nedbám na to, že ruská ambasáda má na svých stránkách úplně jiný vzor formuláře, říkám si, Čedok ví co dělá. Nedělám dobře, slečna na přepážce Čedoku říká, že ambasáda požaduje jiný typ formuláře, než mám já. Se slovy co mi dali, to mají ode mne vyplněné, jí ho vnucuji. Mávla jen rukou a říká: „Oni si to tam přepíší.“. V hlavě se mi honí myšlenka, koho tím myslí. Že by nějaká Nataša na ambasádě dělala transformaci starých vyplněných dotazníku za nové? Raději se neptám.
Stejně nemám vyplněný název a identifikační číslo zvoucí organizace. Opět nikdo nevěděl, co pěkného tam vepsat.

Ve volných chvílích zjišťuji nemilou skutečnost, že žádná česká banka neobchoduje s ruskými valuty, jen s devizi. Zaměřuji tedy svou pozornost na směnárny. Na doporučení kamaráda Michala, který ruble již kupoval, využívám směnárnu v centru Prahy. Reklamní název hlásá: „Nejpříznivější směnárna v centru Prahy“. To jsem zvědav. A opravdu při nákupu rublů budu mít kurz (100 RUB za 62 Kč), téměř jako při nákupu deviz v bance. Super, ani mě neodřou. Ovšem opačným směrem je to mega-brutální. Na 100 rublech tratit 12 Kč. To se týká každé směnárny v Praze, nejen této. Cílem je směnit 5000 Kč s vědomím, že je musím všechny utratit, aby mě ti šmejdi neokradli. Vydávám se tedy cestou k jejich pobočce neustále si opakujíc „Dejte mi to prosím v malých bankovkách“. To jsem neměl dělat, protože se mi na místě podařilo udělat pěkný trapas. V rozhodující chvíli se mi vše popletlo s nějakou kriminálkou a větou „Chtěl bych směnit 5000 Kč za ruské ruble a dejte mi to, prosím, pokud možno, v malých neoznačených bankovkách“ jsem překvapil obsluhu i sám sebe. Dostal jsem balík 100 rublových bankovek a byl jsem spokojen, obsluha evidentně také, díky tomu, že se zase jednoho trotla zbavila.

Categories: Cestování, Rusko Tags:

Záložky

  1. Bez komentářů.
  1. Žádné zpětné odkazy